Klára načne to téma většinou v autě nebo večer před spaním, v momentech, kdy se zdá, že je dost klidu. Zeptá se, jestli Martin někdy přemýšlel, jaké by to bylo s dítětem. Martin přitaká, něco neurčitého utrousí a šikovně to převede jinam. Klára to nechá být, protože nechce tlačit. Ale uvnitř se jí zase o kousek sevře žaludek. Martin zatím v duchu oddechne, že to zase přešlo, a vůbec netuší, že zrovna prohloubil příkop, kterého se bojí. Tahle scéna se mezi nimi opakuje už dva roky. A za ty dva roky se neposunuli nikam, jen se naučili se tomu líp vyhýbat.